+420 602 611 050 renata@odvaznezeny.cz

Podle informací z listopadového magazínu Forbes každá pátá nově založená firma patří ženě. Celkem v Česku ženy vlastní více než 53 tisíc firem. Pane jo! Dále ve Forbesu píší: „Tahle země je plná schopných, výjimečně talentovaných a chytrých žen, mimořádně úspěšných v tom, co dělají.“

S tím já se plně ztotožňuji. Už dva roky se potkávám přesně s takovými ženami a vždy je co obdivovat. Naposledy jsem nestačila žasnout, když jsem si vyslechla příběh Veroniky, který vám dnes přináším.

S Veronikou jsem se poprvé setkala v Mateřské školce Na Kopečku, kde je spolumajitelkou v tandemu se svou sestrou Lucií. Příběh Lucie už znáte. Mezi řečí o školce a jejich potřebách postupně vyšlo najevo, že Veronika nemá aktivity spojené pouze s mateřskou školou. Ve skutečnosti je její hlavním podnikatelským projektem společnost, která se zabývá něčím zcela jiným.

Cesta k tomuto projektu začala před několika lety v Kataru. Na dovolené.

„Byli jsme na dovolené u známých v Kataru. Všimli jsme si, že je tam naprosto běžné, že součástí rodiny je chůva nebo hospodyně. Velmi často to jsou Filipínky. Napadlo nás si takovou chůvu pro naši rodinu obstarat.“

Dnes spoluvlastní firmu, která zajišťuje chůvy a hospodyně z Filipín – Filipinskachuva.cz. Než ale dospěla do fáze, kdy se nebála založit eseróčko, měla už za sebou poměrně bohaté zkušenosti s touto službou.

Na první chůvu jsem čekala 9 měsíců a vydržela u nás 3.

„Hned po návratu z dovolené v Kataru jsem se dohodla s manželem, že to vyzkoušíme. Sama jsem se prokousala úředními předpisy a všemi formalitami a zajistila si chůvu a hospodyni v jednom pro vlastní rodinu. Zjistila jsem při tom, že sehnat povolení, které uděluje ministerstvo vnitra, netrvá deklarované 3 měsíce, ale klidně 9. A také že chůva nemusí mít „čisté“ úmysly a česká rodina může být jen přestupní stanicí pro cestu do jiných evropských zemí. Každá chůva vám také nezapadne do rodiny osobnostně. Na první chůvu jsem čekala 9 měsíců a vydržela u nás 3. Ani ta druhá nebyla nejlepší volba. Až ta třetí vyšla na jedničku přesně podle našich očekávání. Na tomto procesu jsem se hodně naučila.“

Veronice trvalo celé 2 roky od prvního impulsu v Kataru, než k nim domů dorazila ta pravá paní. Ne každý má nervy a čas na tu spoustu nástrah na cestě za vlastní chůvou, která bude ve vaší rodině spokojená a vy šťastní, že ji máte. Přesně tyto „na vlastní rodinu“ zažité komplikace ji vedly k přesvědčení, že se službě filipínských chův bude věnovat naplno a vybuduje firmu se špičkovými službami a garancemi pro rodiny, které je využívají.

„Za špičkovými službami stojí špičková příprava a mraky práce, které nejsou na první pohled zjevné. Po vlastních zkušenostech jsme potřebovali uchazečky o práci v České republice nejprve otestovat a zjistit jejich motivaci k výkonu této práce. Protože i na Filipínách se najdou ženy, které chtějí být chůvami a dostat se na západ, ale nemají k tomu předpoklady. Pro tyto potřeby jsem založila další firmu přímo na Filipínách. Naši tamní zaměstnanci pohovorují a testují uchazečky, které se hlásí o práci. Díky této efektivní kooperaci se do Česka dostanou jen ty nejlepší.“

Veronika tvoří sehraný tým se spolumajitelkou a kamarádkou Bárou. Společně se jim za 3 roky fungování firmy podařilo zajistit chůvy a hospodyně do 27 rodin po celé České republice. Ale prošly si i nepříjemnými situacemi, které je mohly buď zlomit, anebo posunout o pořádný kus dál. Tušíte správně, že se za poslední rok o velký kus posunuly a své služby ještě zdokonalily.

„Naše motto je Care Complex, a to pro obě strany – jak pro klienty z řad rodin, tak i pro zaměstnankyně z řad Filipínek. Filipínky k nám přicházejí nejen pracovat, ale také žít. Potřebují k lékaři nebo třeba jen obyčejně dojet hromadnou dopravou na určené místo. V Česku není běžné, aby řidič autobusu nebo lékař mluvil anglicky. Takže vznikají velmi bizarní situace. Právě v těchto situacích jsme jim k dispozici. Učíme je vyznat se u nás. Například proto, aby mohly vyzvednout děti včas ze školy nebo dojít samy na nákup. Klient to má pak o něco jednodušší. Tyto starosti mu odpadají a může se věnovat své práci a své rodině.“

Důvodů, proč se pustila do projektu Filipínská chůva, bylo více. Zejména pak ale vlastní přesvědčení, že filipínské chůvy mají pro hostitelskou rodinu mnoho přidaných hodnot.

Mně se na tom líbí, že se chůva stane součástí rodiny, a pokud potřebujete, může být dětem tetou nebo třeba i babičkou.

„Chůvy a hospodyně z Filipín v rodinách ve většině případů žijí a tím do ní předávají něco ze své vlastní kultury. Děti mohou přirozenou formou získat anglický jazyk, kterým chůvy plynule mluví. V neposlední řadě je to pak pomoc s domácností a péčí o děti nebo seniory. Mně se na tom líbí, že se chůva stane součástí rodiny, a pokud potřebujete, může být dětem tetou nebo třeba i babičkou. Největší přidanou hodnotu vidím právě v komunikaci v angličtině. Děti mají dennodenně kontakt s angličtinou a přijde jim samozřejmé, že se doma s chůvou mluví dalším jazykem. Naučí se tak perfektně anglicky formou hry a nenásilné komunikace. Sama vnímám znalost angličtiny jako velmi důležitou pro budoucnost mých dětí. Proto se snažím stejně smýšlejícím rodinám umožnit tuto zkušenost, která je podle mého názoru k nezaplacení.“

Jakým způsobem získává Veronika klienty?

„Využíváme dostupnou PPC reklamu na internetu, ale neinvestujeme příliš velké částky. Hlavní jsou i u nás osobní reference. Jedna rodina to řekne druhé. Máme také web se základními informacemi a používáme Facebook pro sdílení aktuálních nabídek.“

Veronika Čáslavová je žena, která má ráda výzvy, cit pro obchodní příležitosti a drive jí rozhodně nechybí. Její příběh mě opravdu zaujal. Nejvíc asi samozřejmost, s jakou se do projektu pustila bez jediné předchozí zkušenosti s podnikáním v zahraničí. V podstatě denně bojuje se státní správou. Nejednou se ocitla v situaci, kdy měla víc informací než úředníci a dostala se do role jejich školitele v této problematice.

Když ji posloucháte, vnímáte, že u ní existuje jen jediná varianta – zkusit to!

Jasně ukazuje, že se v magazínu Forbes nemýlí. Poradíme si prostě s ledasčím. A jaký je ten váš příběh?

Další dávka inspirace

Všechno jde, jen děti se musí nosit

Příběh Evy Vágnerové

Pája Pulpamenka

Příběh Pavlíny Veselé

Gábi z Trágy

Příběh Gábiny Činkové