Omáčky, čatný, pesta, džemy, hořčice – to vše pro nás, milovníky poctivých dobrot, připravuje Pavlína Veselá ve své kosmonoské kuchyni. Tato vysokoškolačka nechtěla marnit svůj čas prací „u počítače“, a tak se začala živit tím, co ji odjakživa bavilo – připravováním pochoutek anebo rovnou celých hostin pro ostatní. Jak podnikání běželo v čase, postupně k samotnému vaření „skleniček“ přidala kurzy vaření pro veřejnost, catering a neobvyklou bytovou restauraci. Zkoušet nové věci a hledat díry na regionálním trhu – toho se Pavlína nebojí.
Na otázku, jak se jí povedlo vybudovat značku Pulpamen a získat v krátkém čase dostatek klientů, odpovídá upřímně a s úsměvem na tváři: „Mně se dějí věci tak nějak samy. Na začátku roku 2014 jsem skončila vysokou školu se zaměřením na ekonomii a na půl úvazku pracovala v oboru, který jsem studovala. Věděla jsem ale, že to není práce, ve které by mě bavilo setrvat dlouhodobě. Už při škole jsem vařila a hostila své kamarády, kteří mě později velmi podpořili, když jsem se osamostatnila pod značkou Pulpamen. Milníkem pro mě bylo také rozhodnutí vyjet na 4,5 měsíce do Asie. Kuchyně a způsob přípravy jídla v Japonsku a Vietnamu mě uchvátily a zároveň inspirovaly. Díky této cestě jsem získala nové podněty, které jsem ve svém podnikání využila. Další destinací, kde jsem načerpala nové recepty, byla Itálie, zejména Řím. Dnes učím na kurzech vaření recepty právě z těchto zemí. Snažím se vybírat pokrmy, které jedí tamní obyvatelé ve svých všedních dnech. Věřte, že Japonci nejedí celé dny jen sushi. Ta interakce s klienty, kteří přijdou vařit a ochutnávat málo známé suroviny, mě moc baví. Často kurz trvá déle, než bylo plánováno, protože jen tak sedíme, jíme uvařené dobroty a povídáme si o všem možném.“
První vlastní skleničku džemu nesla Pavlína na farmářský trh v Mladé Boleslavi právě v roce 2014. Jak sama říká, jít s kůží na trh nebylo snadné. „Moc jsem se tenkrát do rána nevyspala, byla jsem natěšená i nervózní, jaké budou reakce ostatních. A dobře to dopadlo.“ Rodina i kamarádi ji podpořili a i ostatní kolemjdoucí se u stánku zastavili a nakoupili. To jí dodalo odvahu jít si za svým snem dál. Vařila a vařila, rozšířila svůj sortiment, zkoušela nové recepty, vybudovala provozovnu. Od roku 2015 funguje Pavlína na volné noze naplno.
Jsem ráda, že jsem zvolila univerzální název značky, který mě neomezuje v rozšiřování sortimentu a služeb. Z počátku na něj byly reakce různé. Dnes, po pár letech fungování, už mám pocit, že si lidé zvykli.
„Hledala jsem nějaký název, který by vystihoval, co dělám. Zaujalo mě slovo Pulpamen, které je z latiny a v překladu znamená DOBROTY. Jsem ráda, že jsem zvolila univerzální název značky, který mě neomezuje v rozšiřování sortimentu a služeb. Z počátku na něj byly reakce různé. Dnes, po pár letech fungování, už mám pocit, že si lidé zvykli. Značku Pulpamen jsem vymyslela sama, ale s grafikou mi pomohl kamarád. Před prvním farmářským trhem jsem už měla název i logo a spoustu zavařených skleniček. Na skleničkách ale chyběly etikety, a tak jsme je rychle vyrobili a s manželem a jeho bratrem lepili celou noc. :-)“
Jak je na tom Pavlínin Pulpamen s propagací? Jaké komunikační kanály využívá? „Tím nejdůležitějším je osobní setkání se zákazníky na trzích a akcích, kde zajišťuji catering. Osobní kontakt nic nenahradí. Bezvadné je, když si mohu hned zjistit zpětnou vazbu na své výrobky nebo služby. Jako zdroj informací o mně a mých produktech a službách mám web a přímo pro prodej e-shop. Na Facebooku mě sleduje více než 1 500 lidí a i těm se snažím pravidelně věnovat. Prostor ke zlepšení tam určitě je, mám už nějaké nové nápady pro letošní rok. Víc bych se chtěla věnovat i Instagramu. Kurzy vaření propaguji také přes portál Naučmese.cz.“
Na své práci má nejraději různorodost činností. Není to jen pouhé vaření omáček k masům, džemů, pest, hořčic a čatný, se kterými původně začínala. Kurzy vaření a bytová restaurace jí zajišťují interakci s klienty a možnost si s nimi popovídat – a nejen o jídle. Pavlína přiznává, že ráda zkouší nové recepty a vymýšlí koncepty pro kurzy a catering. „Připravuji teď catering na svatbu. Vymýšlet menu a komunikovat o tom s klienty je úžasné. To mě opravdu moc baví.“ Tuto část své práce pak zase ráda vystřídá za loupání cibule nebo jablek v tichu kuchyně, když sezóna zaťuká na dveře.
Je to fajn nebýt najednou na všechno sama. Lucka mi pomáhá nejen s výrobou, ale také s obchodní činností, bez které bychom nemohly fungovat.
I když ticho už asi skončilo. Od podzimu má Pavlína novou členku týmu Lucii. Sama Lucie se Pavlíně ozvala s žádostí o spolupráci, ta souhlasila a už letos během adventu na nekonečném množství trhů v okolí jste ji mohli potkat u stánku Pulpamen. „Je to fajn nebýt najednou na všechno sama. Lucka mi pomáhá nejen s výrobou, ale také s obchodní činností, bez které bychom nemohly fungovat. Mám radost, že to tak dopadlo. A jak jsem říkala na začátku, děje se mi to samo. Jsem typ člověka, který neplánuje moc dlouhodobě; pokud mě něco napadne a nadchne, rovnou to realizuji. Jednu vizi do budoucna ale mám. Nechám si ji však pro sebe. :-)“
Je mi jasné, že vzhledem k Pavlínině povaze nezůstane jen u snu, ale brzy se její vize zhmotní a my si jí budeme moci užít společně s ní.
Radu pro ostatní ženy, které uvažují o podnikání na volné noze, má Pavlína jednu a jasnou: „O svých snech jen nemluvte, konejte! Nemusí být vše dokonalé, abyste mohly začít.“
Pokud nepotkáte Pavlínu Veselou osobně na trzích ve stánku poctivých dobrot Pulpamen, tady ji najdete online:
Další dávka inspirace
Všechno jde, jen děti se musí nosit
Příběh Evy Vágnerové
Gábi z Trágy
Příběh Gábiny Činkové
Víra nečíní věci možnými, ale snažšími
Příběh Nadi Krucké
Každý den je novým dobrodružstvím
Příběh Lucie Petrovické